V druhé polovině září jsme vyrazili na Jižní Moravu a to konkrétně do obce Hnanice. V obci která je přímo na hranicích z Rakouskem jsme si zamluvili ubytování v apartmánu (https://www.vinice-hnanice.cz/) v centru obce. Sebou jsme samozřejmě přivezli i kola. Ty jsme hned odpoledne vyzkoušeli a zajeli do obce Šatov kde naší předci vybudovali krásný malovaný sklep (https://www.malovany-sklep.cz/). Sklep vymaloval Maxmillian Appeltauer, který tomu věnoval celý svůj život. Sklep od svého vzniku sloužil jako vinárna. Dnes si zde můžete zakoupit různé druhy vín a popíjet na přilehlé terase (48°47’43.5″N 16°00’34.5″E).
Po vychutnání burčáku jsme popojeli na konec obce Šatov, kde se nachází pěchotní srub “ Zahrada“. Do začátku druhé světové války se nestihl dokončit. Dokončen byl až v roce 1948 a tvořil hráz proti imperialistům. V areálu kromě pěchotního srubu uvidíte i repliku „železné opony“, která je tvořena strážní věží a oplocením (48°47’17.2″N 16°00’58.6″E). Kolem dalších částí původního československého opevnění jsme se vrátili zpět do Hnanic.
Druhy den jsem vyjeli hned ráno a to směrem na rozcestí „Pod Šobesem“. Odtud kolem Havranického vřesoviště až do Popic, kde jsme uhnuli na zelenou a vystoupali na vyhlídku „Sealsfieldův kámen“. Námaha se vyplatila, výhled opravdu nádherný. Za obcí Havraníky je mezi vinicemi obchůdek s vínem s možností konzumace.
Z vyhlídky jsme pokračovali až do Znojma. Projeli jsme pod zámkem a poté krásnou cestou podél Gránického potoka až k vyhlídce „Králův stolec“.
Dále jsme pokračovali do obce Podmolí a k vinici „Šobes“. Zde jsme jako většina cyklistů a turistů zastavili na sklenku dobrého vína. Poté bylo nutné sjet nepříjemné klesání k visuté lávce přes Dyji. Za lávkou už to bylo jenom kousek zpět do Hnanic.
Celkem jsme ujeli asi 40 kilometrů téměř neustále po cyklostezkách mimo dopravu.
Druhý den jsme navštívili vyhlídku „Devět mlýnů“. Z Hnanic jsme vyšli po žluté a za hotelem Vinice Hnanice jsme odbočili doprava a po zelené doputovali až na výše zmíněnou vyhlídku. U hotelu je restaurace a u silnice je sezení se stánkem, kde si můžete koupit víno či burčák. Z vyhlídky je krásný výhled na údolí Dyje a vinici Šobes. Pod vyhlídkou je bunkr z roku 1938.
Po nabažení výhledem jsme pokračovali po zelené kolem vinic ke kapličce sv. Wolfganga. Sv. Wolfgang je patronem pastýřů, sochařů, lodníků, dřevorubců, tesařů, nevinně zajatých a vězněných. Odtud po silnici asi po hodině a půl zpět do Hnanic.
Odpoledne jsme si zajeli prohlédnout město Znojmo. Auto jsme nechali na neplaceném parkovišti (48°51’13.8″N 16°02’37.8″E) pod starým městem. Odtud vede červená turistická značka ke kostelu sv. Mikuláše. Z jeho ochozu je nádherný výhled do údolí a na staré město s hradem.
Dále jsme pokračovali do ulice Přemyslovců, kde je také pěkná vyhlídka. Kolem Znojemského městského pivovaru jsme došli až k rotundě sv. Kateřiny a místnímu hradu. Na terase je možné se občerstvit, kdy bonusem je krásný výhled.
Po dobré kávě a vínečku jsme centrem města kolem radniční věže sešli zpět na parkoviště.
Další asi tříhodinový výlet jsme naplánovali podél řeky Dýje. Autem jsme se trochu přiblížili na parkoviště (48°48’30.0″N 15°59’16.0″E) „Pod Hönigovou chatou“. Odtud jsme vyrazili po zelené na Havranické vřesoviště. Dále po červené a v obci Havraníky jsme odbočili doleva na cyklostezku. Asi po kilometru jsme opět odbočili vlevo na neznačenou lesní cestu po které jsme sešli na žlutě značenou Cestu Jaroslava Krejčího. Podél řeky Dyje, pod kamenným mořem dojdete až k bývalému mlýnu „Papírna“. Mlýn byl zmodernizován a vyráběl se zde papír. V druhé polovině 20. století byl pobořen z důvodu hraničního pásma. V současné době je pobořený mlýn zajištění a přilehlý náhon zrekonstruován. Pokračovali jsme dále na rozcestí „Judexůuv mlýn“ a odtud po silnici zpět na parkoviště.
Nedaleké Rakousko také láká k výletům a tak jsme vyjeli do městečka Retz, které je hned za hranicemi. Zaparkovali jsme přímo na náměstí (48°45’25.5″N 15°57’01.3″E). Na náměstí je spousta pěkných renezančních budov a v horní části stojí kostel. Za jednou euro vystoupáte na jeho ochoz z kterého je pěkný výhled na město a okolí. Kostel i sklepení (největší historické v Rakousku) bylo v době naší návštěvy uzavřené.
Po prohlídce města jsme popojeli kousek za jeho hradby a navštívili větrný mlýn (https://www.retzer-land.at/retzer-windmuehle). Údajně se jedná o jeden ze dvou provozuschopných větrných mlýnů v Rakousku. Před mlýnem je poměrně velké neplacené parkoviště (48°45’42.1″N 15°56’29.4″E). Hned vedle mlýna se nachází kalvárie, která vznikla v roce 1726. Pro nás trochu netradiční, určitě stojí za návštěvu.
Od mlýna jsme zajeli ke zřícenině hradu Kaja česky Chýje. Parkoviště je neplacené pod hradem (48°49’34.3″N 15°53’02.1″E). Hrad byl v době naši návštěvy uzavřen. Přístupný je pouze o víkendech. Když už jsme zde byli, tak jsme vyšli po modré značce. Ta vás provede pod hradem kolem jeskyně zpět na parkoviště. Krátká pěkná procházka.
Jeden z nejhezčích výletů jsme absolvovali kolem města Hardegg v Rakousku. Hranici zde tvoří řeka Dyje. Město vzniklo v podhradí stejnojmenného hradu. Auto jsme zaparkovali na neplaceném parkovišti pod městem u staré celnice (48°51’09.0″N 15°51’44.8″E). Od celnice vede most nad řekou Dyje do České republiky. Most byl za minulého režimu rozebrán a hraniční pásmo přísně střeženo. Obnoven byl až po roce 1989. Nejprve jsme navštívili Národní park Thayatal. Park zahrnuje asi 25 kilometru zachovalého koryta řeky Dyje. Přímo z parkoviště vede modrá turistická značka podél řeky.
Minuli jsme první odbočku a na druhé jsme odbočili doleva a sešli až do ohybu řeky Dyje. Zde stezka končí u sklály s jeskyní a krásným pohledem na řeku .
Při zpáteční cestě jsme uhnuli doprava na první odbočce (stále modrá). Po krátkém stoupání jsme se dostali na hřeben nad řekou. Zde bylo několik pěkných vyhlídek na řeku a město s hradem.
Pomalu jsme se vrátili zpět k parkovišti a po modré prošli spodní části města. Za městem jsme odbočili na zeleně značenou stezku, která vede kolem města a hradu.
Poměrně strmým stoupáním jsme vyšplhali na vyhlídku nad městem, která je výškově nad hradem. Z vyhlídky je tedy krásný výhled na údolí Dyje.
Dále po zelené budete pomalu sestupovat do města a při sestupu navštívíte další vyhlídky z kterých si hrad prohlédnete ze všech stran.
Kolem místní zvonice s hodinami jsme sešli zpět na parkoviště u celnice. V celnici je muzeum železné opony. Bohužel v době návštěvy zavřené. Výlet zabral asi tři hodiny.
Předposlední den pobytu jsme vyšli na poslední cca. tříhodinový trek od hotelu „Vinice“ po žluté a dále po modré k oblasti „Devět mlýnů“. V této oblasti se nacházejí pozůstatky bývalých mlýnů ( Gruberův, Wefthoferův, Zemský).
Z modré jsme odbočili na žlutou a dále na červenou ( Šobeská cesta). Z této cesty jsme sešli asi 400 metrů k železným schodům. Dnes je zde krásná vyhlídka do údolí. Při bedlivé prohlídce krajiny je zde patrný původní průsek hraničního pásma. Za minulého režimu zde byly instalovány železné schody pro lepší pohyb pohraniční stráže. V roce 1996 byla schody odstraněny.
Pokračovali jsme k vinici Šobes, kde po degustaci jsme se pomalu vrátili do ubytování. Týden utekl jako voda a určité bude na co vzpomínat!