V červenci jsme sbalili stan a vyrazili na týden na východ Slovenka. První cesta vedla na Zemplínskou šíravu. Ubytovali jsme se v kempu Hôrka (48°47’43.1″N 21°58’08.5″E). V době ubytování byl kemp v dosti zanedbaném stavu. Domnívám se, že od revoluce do něho majitel moc neinvestoval. Třeba je již dnes situace lepší (https://www.campinghorka.sk/). Vzhledem k našemu krátkému pobytu jsme úroveň kempu neřešili. Přijeli jsme za krásného počasí. Pláž byla plná, neboť zde byl motorkářský sraz, takže i noc byla trochu hlučnější.
Druhý den jsme jeli na krátký trek do chráněné přírodní oblasti Vihorlat. Toto pohoří zasahuje až na Ukrajinu a patří do Karpatských bukových pralesů zapsaných v UNESCO. Parkování je zde bezproblémové (48°54’23.8″N 22°12’09.1″E). Po chvilce jsem z parkoviště vystoupali k největšímu jezeru pohoří „Morské oko“. Od jezera jsme stoupali dále do sedla „Tri Tably“. Odtud jsme pokračovali po hranici vojenského prostoru na Sninský kameň 1005 m.n.m. Přímo na skálu vystoupáte po železných schodech. Skála má výšku až 20 metrů a jde o pozůstatek lávového proudu. Z vrcholu je krásný výhled do okolí. Zpět na parkoviště jsme se vraceli téměř stejnou cestou, pouze jsme obešli jezero z druhé strany.
Další den byla v plánu návštěva zříceniny Vinianského hradu. Projeli jsme obci Vinné a dále pokračovali po polní cestě, kde jsme pod lesem zaparkovali (48°49’05.2″N 21°57’29.0″E). Po modré turistické stezce jsme vystoupali až k hradu. Jde o zříceninu gotického hradu z 13. století. V době návštěvy zde probíhaly udržovací práce.
Cestou zpět do kempu jsme se zastavili u Vinianského jezera (48°49’12.4″N 21°59’05.1″E). Jde o malé rekreační středisko s velkým a dobře vybaveným kempem. Večer se zatáhlo a v noci vydatně pršelo.
Ráno jsme se probudili do poměrně hezkého dne. Sbalili jsme stan a vyrazili směr Dukelský průsmyk. V plánu byla návštěva muzea a dalších expozic související s druhou světovou válkou (http://www.vhu.sk/). Za Svidníkem vás prvně upoutá památník tankistů (49°19’36.8″N 21°35’33.3″E), který se nachází na odbočce do „Údolí smrti“ (49°21’42.4″N 21°35’45.0″E).
Údolí smrtí je oblast podél potoka Kapišovka, kde od 21. do 27.10.1944 probíhaly velmi těžké boje, které byly součástí Karpatsko-dukelské operace. V bojích zde zahynulo 11.000 vojáků obou stran. V současné době jsou na přilehlých loukách umístěny tanky připomínající bitvu. Nad bojištěm je malá dřevěná rozhledna s výhledem do okolí.
Neodolal jsme a nouzovým poklopem jsem prozkoumal interiér jednoho z útočících tanků viz. foto. Dovnitř to šlo bez problému, ale ven už to bylo horší.
Z údolí jsme se vrátili k památníku tankistů a odtud jsme pokračovali směr hraniční přechod. Při cestě jsme zastavili u bunkrů Štábu 3. Československé brigády (49°23’51.5″N21°42’07.9″E).
Dále směrem k hranicím je postaven monumentální památník Československého armádního sboru se hřbitovem (49°24’52.9″N 21°41’56.8″E).
Od památníku jsme vyjeli na hraniční přechod, kde jsem zaparkoval za bývalou celnicí (49°25’05.4″N 21°41’47.9″E). Přímo na přechodu je umístěn historický hraniční sloup Československa. O trochu níže směrem na Slovensko je u cesty památník generála Jaroslava Vedrala – Sázavského, který zde zahynul dne 6.10.1944, když najel jeho vůz na německou minu.
Cestou zpět jsme se ještě zastavili v dělovém areálu (49°23’36.1″N 21°41’51.0″E). Po prohlídce jsme se vydali do Svidníku, kde jsme se ubytovali v kempu (49°18’29.3″N 21°33’36.2″E).
Kemp byl malý s přijatelným soc. zařízením. Bylo to fajn neboť jsme zde byli sami. Vedle kempu je malý aquapark. Navečer jsme přešli od kempu hlavní silnici (Bardějovská) k památníku „Sovětských vojáků“. Vedle památníku je venkovní expozice vojenského muzea a o kousek dále i vojenské muzeum (http://www.vhu.sk/muzejne-oddelenie-svidnik/). Vojenské muzeum jsme navštívili až druhý den.
Druhý den ráno jsme si šli prohlédnout Muzeum ukrajinské kultury (https://www.snm.sk/?about-the-museum-10), které bylo nedaleko kempu. Vstupné základní 2 eura a děti 1,5 eura. Před budovou muzea je velké parkoviště (49°18’24.9″N 21°33’36.7″E).
Po obědě jsme šli do již zmiňovaného vojenského muzea ve Svidníku a po prohlídce jsem jeli ještě jednou na hraniční přechod z důvodu návštěvy vyhlídkové věže „Dukla“, která byla v době naší první návštěvy zavřená. K vyhlídkové věži vede z parkoviště (49°25’00.5″N 21°42’11.3″E) pohodlná cesta. Po levé straně této cesta budete míjet místo, kde prvně překročili naši vojáci státní hranici. Ve spodní částí rozhledny je malé muzeum a v horní částí je vyhlídková terasa, kam se dostanete výtahem. Z rozhledný je krásny panoramatický výhled do okolí. Průvodce nám vypravoval, že je v okolí přísný zákaz používání detektorů z důvodu bezpečnosti. Posledními oběťmi vojenské operace byli dva Češi, kteří na zdejší ubytovně neodborně zacházeli s nalezenou municí. Často jsou pozůstatky války nalezeny při orbě nebo po povodních v korytech řek.
Druhý den ráno jsem sbalili náš stan a vyrazili domu. Po cestě jsme se krátce zastavili v lázeňském městě Bardějov, jehož krásné historické náměstí je zapsáno na seznamu UNESCO.
