Vzhledem k celkové situaci z důvodu Covidu jsme se rozhodli původně plánovanou zahraniční dovolenou v Bulharsku zrušit a zůstat v tuzemsku. Roky se chystáme do Karlových Varů a jeho okolí, takže rozhodnutí bylo jednoduché. Týden strávíme zde. Prostřednictvím společnosti Booking.com jsem narychlo zarezervoval ubytování na okraji Karlových Varů mimo lázeňskou oblast. Po ubytování jsme zajeli do centra lázní. Večer jsme u hotelu Thermál navštívili koncert Ivana Mládka.
Po koncertě jsme měli štěstí na modní přehlídku Beaty Rajské. Hlavně dámská část rodiny si to užila!
Druhý den dopoledne jsem vyrazili asi na dvouhodinový trek kolem Svatošských skal. Auto jsme nechali v Doubí na parkovišti (50°12’31.6″N 12°48’56.3″E). Doporučuji zaparkovat ráno. K poledni již parkovat nebylo kde. Okruh zabral asi 2,5 hodiny. Svatošské sklály vznikly působením řeky Ohře. Skalní útvary prý připomínají svatební průvod.
V pondělí ráno jsme vyjeli do Horní Blatné. Auto jsme zaparkovali na rozcestí(50°23’40.1″N 12°46’14.5″E) a vyrazili směr Vlčí jámy. První co jsme na cestě navštívili byla Vavřincova lavička. Lavička je poněkud větší cca. 4 metry a sezení je ve výšce 1,5 metru. Vyšplhat se na ní, není nic jednoduchého.
Dále jsme pokračovali k přírodní památce Vlčí jámy. Přírodní památku tvoří Vlčí jáma a Ledová jáma. Ledová jáma je hluboká asi dvacet metrů a velmi úzká a chladná. Do Ledové jámy sestoupíte po schodišti. Vlčí jáma vznikla propadnutím stopu po odtěžení cínové rudy.
Na Blatenském vrchu jsme vyšplhali na 21 metrů vysokou rozhlednu z roku 1913.
Z Blatenského vrchu jsme sešli k Blatenskému vodnímu příkopu. Jde o unikátní technickou památku vystavěnou v průběhu 16. století. Voda jim přiváděná sloužila k pohonu vodotěžných strojů a k transportu stavebního i palivového dřeva.
Podél vodního příkopu jsme sešli až k Černému jezírku, kde je vybudováno posezení. Od posezení je to asi 100 metru ke štole Vavřinec a kousek k parkovišti.
Z horní Blatné nešlo nevyjet na Klínovec 1.244 m.n.m. Zde jsme zaparkovali přímo pod rozhlednou (50°23’45.0″N 12°58’05.0″E). Rozhledna byla dostavěna roku 1884 a je z ní perfektní výhled do okolí !
Z Klínovce jsme zajeli do Jáchymova. Cílem byla prohlídka komunistického pracovního tábora Svornost. Zaparkovali jsme nad náměstím (50°22’21.1″N 12°54’44.1″E). Přímo do tábora Svornost vyjdete po Mauthausenských schodech, které museli političtí vězni absolvovat každý den cestou z tábora do dolu a zpět. Tábor byl pobořen. V současné době zde můžete vidět vstupní bránu s oplocením a strážní věží. Uprostřed tábora se nachází podzemní cela tzv. korekce.
Z pracovního tábora jsme pokračovali ke zřícenině hradu Freudenstein odkud je hezký výhled na Jáchymov. Odtud jsme už jenom sestoupili ke štole č. 1, kde se konají komentované prohlídky a poté zpět na parkoviště. Okruh zabral asi hodinu času.
V úterý jsme se vypravili na gotický hrad Loket (http://www.hradloket.cz). Auto jsme nechali na záchytném placeném parkovišti před obcí (50°11’20.0″N 12°45’01.9″E). Z parkoviště na hrad je to asi 600 metrů. Hrad byl vystavěn ve 13. století. Prohlídku jme absolvovali bez průvodce. Určitě je nutné navštívit věž s výhledem do okolí a vězeňské kopky.
Z hradu Loket jsme zajeli na vyhlídku do obce Horní Pískovec (50°12’05.4″N 12°42’39.7″E). Z této vyhlídky je netypický panoramatický výhled do těžební jámy dolu Družba v Sokolovské uhelné pánvi.
Po obědě jsme vyrazili asi na dvouhodinový trek po kopcích nad Karlovými Vary. Auto jsme zaparkovali za městem na silnici u řeky Teplé (50°12’47.2″N 12°53’12.4″E). Z parkoviště podél letního kina jsme vyšplhali na vyhlídku Karla IV. Rozhledna na vrcholu byla vystavěna v roce 1877. Odtud je perfektní výhled na lázeňskou část města. Zde nás zastihl asi půlhodinový poměrně silný deštík. Naštěstí se dá v přízemí rozhledny schovat.
Dále jsme kolem Chopinova altánu vystoupali na rozhlednu Diana. Rozhledna je vysoká 40 metrů. Můžete vystoupat po 150 schodech, nebo využít výtah. U rozhledny je stánek s občerstvením a vede sem lanovka z Karlových Varů. Možná je i návštěva Motýlího domu a mini zoo (https://dianakv.cz/cs).
Z rozhledny Diana jsme sešli k vyhlídce Petra Velikého odkud je zase jiný pohled na lázně. Kolem další vyhlídky Jelení skok s kamzíkem jsme sešli do města, kde po vychutnaní místní zmrzliny jsme se vrátili na parkoviště.
Ve středu ráno jsme si vyjeli prohlédnout hrad a zámek v Bečově nad Teplou (https://www.zamek-becov.cz/). Zaparkovali jsme pod hradem na placeném parkovišti (50°05’09.1″N 12°50’15.8″E). K hradu je to z parkoviště asi deset minut chůze. Hrad má čtyři prohlídkové okruhy. Nás zaujal okruh věnovaný relikviáři svatého Maura. Tato pozoruhodná památka určitě stojí za zhlédnutí. Průvodce vám vylíčí napínavý příběh relikviáře, který původní majitel na konci války zakopal v kapli hradu a jeho syn se ho pokusil získat zpět prostřednictvím amerického lovce pokladů. Ten se dohodl s československými úřady na vyzvednutí blíže nespecifikované památky. Prací orgánů státu ( VB a StB) byla památka v zuboženém stavu nalezena dříve než byla vydána. Po letech byl relikviář zrestaurován a je nádherný. Průvodce tvrdí, že je cennější než korunovační klenoty.
Nedaleko od Bečova nad Teplou je obec Krásno. Před obcí je velmi zajímavá rozhledna (777 m.n.m), která stojí na místě původního hostince. Parkoviště je u hlavní silnice (50°06’15.0″N 12°47’40.1″E). K rozhledně je to asi dvacet minut chůze.
Z rozhledny Krásno jsme pokračovali do osady Kladská. Na okraji u lesa je parkoviště (50°01’37.4″N 12°40’04.2″E). Cílem bylo absolvování naučné stezky Kladská v délce asi jedné hodiny. Od parkoviště jsme zamířili nejprve k místnímu loveckému zámečku postaveném ve stylu švýcarské hájovny. Dale jsme pokračovali po naučné stezce kolem Kladského rybníka a rybníka Bahňák zpět na parkoviště. Naučná stezka patří k nejstarším u nás a provede vás unikátním rašeliništěm.
Z osady Kladská je to kousek k zámku Kynžvart (https://www.zamek-kynzvart.cz/). Parkovaní je zpoplatněno a je hned u zámku (50°00’16.6″N 12°36’30.7″E). Zde jsme zvolili pouze prohlídku venkovní části zámku a jeho zahrad.
U zámku padlo rozhodnutí se ještě trochu projet neboť večer byl ještě daleko a tak jsme vyrazili do obce Hájek na návštěvu naučné stezky SOOS. Jde o unikátní rašeliniště a minerální slatiniště. Najdete zde prameny minerálních vod i vývěry oxidu uhličitého v tzv. mofetách (bahenní sopky). U Císařského pramene jsme potkali rodinu z Náchoda a po ochutnání minerální vody z tohoto pramene jsme se shodli, že má huť stejnou jako kyselka Běloveská (IDA). Po cestě budete míjet i úzkorozchodnou železnici “ Kateřina“. Parkování je bezplatné hned u vstupu (50°08’46.4″N 12°24’08.8″E).
Po cestě do Karlových Varů jsme se ještě zastavili v obci Ostroh a prohlídku hradu Seeberg (https://www.muzeum-frantiskovylazne.cz/). Velmi zchátralého hradu ze 13. století se ujalo Městské muzeum ve Františkových Lázních. V současné době je ve velmi hezkém stavu. Prohlídka je bez průvodce. Parkoviště je volné na návsi pod hradem (50°07’55.4″N 12°17’00.4″E).
Ve čtvrtek ráno jsme vyjeli do bývalých lázní Kyselka podniknout asi dvouhodinový trek v okolí. Na začátku lázní stojí Mattoniho vila, která je v zoufalém stavu. Ve stejně zoufalém stavu jsou i celé lázně. Někde už započala rekonstrukce budov, tak snad dojde k obnovení i jejich zašlé slávy. Zaparkujete téměř u pramene Kyselky (50°15’31.1″N 12°59’54.5″E). Od pramene jsme se vydali kolem Mattoniho vodopádu a Ottova pavilonu na rozhlednu Bučina. Rozhledna je 11 metrů vysoká a vede na ní 62 schodů. Z rozhledny jsme sešli k Mattoni muzeu. Jde o bývalou stáčírnu minerálních vod. Od muzea je to kousek ke kapli sv. Anny odkud je hezký výhled do údolí na bývalé lázně. Od kaple jsme sešli na hlavní silnice po které jsme se vrátili k pramenu Kyselky. Samozřejmě jsme si natočili na ochutnávku.
Nedaleko Kyselky je zříceninu středověkého hradu Andělská hora (717 m.n.m). Hrad tvoří dominantu okolí s krasným výhledem.
V pátek jsme vyjeli za Karlovy Vary do obory Linhart, kolem které vede NS Příroda spojuje – Sv. Linhart. Parkovaní je zdarma hned u vstupu (50°12’31.7″N 12°50’41.8″E). Nauční stezka vede kolem obory. V oboře jsou k vidění jeleni, daňci a divoká prasata. Z naučné stezky jsme na konci obory odbočili k vyhlídce Rusalčina chata a Kazatelna. Dále jsme pokračovali na Doubskou horu (610 m.n.m). Zde je vystavěna rozhledna s hotelem. Bohužel dle stavu neprovozováno a tudíž nepřístupno. Jediný přístupný objekt je zde pravoslavná kaple sv. Nikolaje postavená v roce 2000. Okruh nám zabral asi dvě a půl hodiny.
V pátek večer jsme opět u hotelu Thermal zašli na koncert, tentokrát Kláry Vytiskové. V sobotu ráno jsme se sbalili a hurá domů. Počasí nám vyšlo, Rusů nedostatek, takže se nebylo na co stěžovat!