V říjnu roku 2018 jsme si zaplatili wellness pobyt v Maďarsku v malém městečku Visegrád. Vyjeli jsme o pár dní dříve, abychom si prohlédli Bratislavu. Je ostuda, že do této doby jsme Bratislavou jen několikrát projel. Do Bratislavy jsme přijeli v sobotu 20. října 2018. K ubytování jsem využil booking.com. Bydleli jsme v novém apartmánu s garáží na okraji města.
Po vybaleni auta jsme vyrazili na prohlídku města. První zastávka byla u památníku „Slavín“. Památník se tyčí nad městem a je zde krásný výhled na celou Bratislavu. Památník byl postaven na počest sovětských vojáků z druhé světové války. Zaparkovali jsme bez větších problému pod schodištěm k památníku (48°09’07.9″N 17°06’01.3″E). Po prohlídce jsme sjeli na nábřeží (48°08’10.3″N 17°06’54.4″E) kde zrovna probíhala nějaká kulturní akce. Spousty stánku s pochutinami a atrakcí pro děti.
Druhý den ráno jsme vyjeli na prohlídku Bratislavského hradu (http://www.bratislava-hrad.sk/). Zaparkovali jsem na parkovišti pod hradem (48°08’26.5″N 17°06’10.3″E). Asi po tři sta metrech jsme uličkami starého města přišli před brány hradu. Z původního velkomoravského hradiště byl vystavěn středověký hrad. Počátkem 15. století byl hrad výrazné přestavěn Zikmundem Lucemburským. Současná podoba hradu souvisí s další přestavbou v polovině 18. století. poté začal hrad chátrat a objevili se i plány na jeho zbourání. Hrad však prošel kompletní rekonstrukcí a je to na něm i jeho okolí opravdu znát.
Po prohlídce vnitřních expozic hradu jsme se zastavili v kavárně v horním patře na kávu. Z oken kavárny je pěkný výhled na město, stejně tak jako z vyhlídkové věže nad kavárnou.
V zadní části hradu je barokní zahrada, která prošla také nedávnou rekonstrukcí.
Z hradu jsme městem prošli až na Hodžovo náměstí před kterým stojí Grasalkovičův palác (prezidentské sídlo). Za palácem jsou veřejně přístupné zahrady. Odtud jsme si šli prohlédnout historické jádro Bratislavy. Do starého města jsme vstoupili Michalskou bránou. Prohlédli jsme si Hlavní náměstí, Slovenské národní divadlo a další významné budovy v okolí. Sešli jsme až na Hviezdoslavovo náměstí odkud jsme podél katedrály sv. Martina došli k historickým hradbám. Zde je lávka pro pěší po které jsme se dostali zpět pod hrad a na parkoviště.
V pondělí ráno byla v plánu návštěva Děvína a odpoledne televizního vysílače „Kamzík“. Pod Děvínem je velké parkoviště (48°10’31.8″N 16°58’45.4″E). Děvín je krásná zřícenina gotického hradu stojící nad soutokem řeky Dunaje a Moravy (https://muzeumbratislava.sk/udalost/expozicia-hrad-devin-v-13-20-storoci).
Po prohlídce hradu z kterého je krásný výhled na soutok a okolí jsme sešli ještě pod hrad k Dunaji kde je umístěna „Brána svobody“.
Odpoledně jsme vyjeli k televiznímu vysílači Kamzík (https://veza.sk/). Vysílač byl postaven v roce 1975 a je vysoký 194 metrů. Na vrcholu je více parkovišť, ale nám se podařilo zaparkovat přímo u vysílače (48°10’58.1″N 17°05’41.7″E). Výtahem můžete vyjet do restaurace, která je ve výšce 70 metrů. Zde se u kávy můžete kochat skvělým výhledem.
Od vysílače jsme popojeli o kousek dál a to na parkoviště u sedačkové lanovky ( 48°11’06.6″N 17°05’49.7″E). Od lanovky (nepojízdný stav) jsme si udělali krátkou procházku kolem vrcholu Hrubý Kolešavec, kde stojí opevnění z první světové války, které bylo součástí obranného systému Bratislavy. Opravená je dělostřelecká kaverna (objekt pro úkryt dělostřelců a munice). V případě, že by jste ji chtěl navštívit je nutné si to předem domluvit.
V úterý ráno jsme vyrazili směr Maďarsko konkrétně do města Visegrád. Po výborné zkušenosti z minulých let jsme se opětovně ubytovali ve stejném hotelu (https://thv.hu/).
Po registraci jsme vyrazil na prohlídku zříceniny zdejšího hradu (https://parkerdo.hu/turizmus/latnivalok/visegradi-fellegvar/). Pod hradem je velké placené parkoviště (47°47’36.0″N 18°58’56.7″E), ale bývá dost plné. Vstup na hrad jsme neplatili, neboť se v Maďarsku slavil nějaký svátek. Hrad pochází z 13. století. Je rozdělen na horní a dolní část, kdy obě byly spojeny hradbami. Dolní hrad jsme navštívili až v dalších dnech. Zřícenina je poměrně kvalitně udržována a z horní části hradu je perfektní výhled na Dunaj a okolí. Celý kopec na kterém hrad stojí je rekreačním středisek. Jsou zde ubytovací kapacity, různé atrakce a dokonce sjezdovka.
Druhý den ráno jsme zajeli k městečku Szentendre, kde je umístěno Maďarské muzeum v přírodě (https://skanzen.hu/en). V tomto muzeu je největší maďarská venkovní sbírka. Založené byla v roce 1967 a ukazuje karpatskou lidovou architekturu a život v různých oblastech Maďarska. U vstupu do skanzenu je velké parkoviště (47°41’29.9″N 19°02’43.0″E). Skanzen je rozsáhlý a nepočítejte s tím, že ho za hodinu projdete.
Ve čtvrtek po obědě jsem si jeli prohlédnou dolní část hradu ve Visegrádu. Zaparkovali jsme nedaleko na bezplatném parkovišti (47°47’23.5″N 18°58’17.6″E). Zřícenina dolního hradu je částečně opravená a částečně zakonzervovaná. Na hradní část navazuje zahrada. Tato část hradu vstoupila do povědomí v roce 1991, kdy zde zástupci ČSFR (Václav Havel), Maďarska a Polska podepsali dohodu o spolupráci (Visegrádská skupina).
Poslední den před odjezdem jsme naplánovali krátký trek kolem řeky Bükkös. Na začátku trasy je neplacené parkoviště (47°41’44.5″N 18°59’54.7″E). Nad parkovištěm se nacházela úzká skalní soutěska s názvem !železná brána“. Počátkem dvacátého století zde však byla zahájena těžba andezitu a část soutěsky byla zničena. Těžba však zde již dávno neprobíhá a stopy těžby jsou částečně vymazány přírodou. Zarostlé kolmé skalní stěny dolu, vodopád u mostu potoka Bükkös vytváří z tohoto místa nádhernou část přírody vhodnou pro turistiku. V okolí je mnoho dalších atraktivních turistických tras.
